Ze stejného důvodu jsem si ani nenavykl chodit pravidelně na pivo, protože na to nikdy nebyl čas, peníze, ani motivace. Navíc se mi i při náhodné návštěvě hospody hned každý připomíná svým skvělým vzděláním a jako šéf něčeho, takže když se na oplátku představím sám, ocitnu se rázem mimo zájem dané společnosti a každý místo názoru na žhavá témata, chce po mně tak nanejvýš abych mu skácel na zahrádce nějakou starou švestku, nebo zaříznul slepici.

 

Ženu jsem měl a stále ještě mám jenom tu jednu jedinou, proto se nade mnou vznáší též znamení určité společenské nedostatečnosti. Každou neděli si spolu zajdeme do kostela srovnat krok - snažíme se oba žít podle základních lidských hodnot - tím pádem nekradu, nepodvádím, nikoho jsem nezabil ani se k tomu nechystám, nemívám deprese, neberu drogy ani úplatky, nepotřebuji mít svého psychologa, nehraju hazardní hry, nevyhledávám mejdany, necpu se do politiky a byť s mnoha věcmi bytostně nesouhlasím, nechodím manifestovat ani rozbíjet výlohy v ulicích velkých měst.

 

Nemám žádné zkušenosti s manželskými troj, natož víceúhelníky, dokonce ani s příležitostnými grupáči ve vybrané společnosti, proto se raději o podobných věcech s nikým nebavím, aby se to na mě neprovalilo. To všechno dohromady mne i v tak pokročilém věku uchránilo před zařazením mezi známé osobnosti.
Ze zvědavosti a z nenaplněných mladických tužeb jsem se až nyní, v demokratickém zřízení a po své šedesátce, konečně dostal na akademickou půdu a vystudoval Univerzitu třetího věku. Bez maturity mě tam však zpočátku nechtěli pustit, předepsaný poplatek nestačil, tak jsem si musel nejdřív podat písemnou žádost na příslušný rektorát a předložit jim k ní též svá závěrečná vysvědčení z deváté třídy, učiliště a Lesnické mistrovské školy, aby mi uvěřili, že skutečně nejsem žádný trouba a že mám jakž takž šanci splynout s vybraným kolektivem
a že se na přednáškách nebudu jen tak nezúčastněně šťourat v nose.

 

Schovávám si teď doma na čestném místě index s potvrzením o šesti řádně dokončených semestrech - to kdyby se někdo nemohl obejít bez mého názoru. Mám k nim ještě další dva semestry navíc, z řádné fakulty,
ty jsou ale bez dokladu, ledaže by jej mohla nahradit řádně veřejně odprezentovaná publikace z programu Evropské unie, která v současné době děsí mladé studenty téže fakulty, coby jedna z inspirativních ukázek
pro jejich budoucí diplomové práce.

 

A tak povzbuzen prokazatelným zájmem o mé publikované řádky byť na poli odborném, začal jsem psát knížky
i se svými životními zkušenostmi, varujícími lidi všech nastupujících generací, aby se už nikdy nenechali zblbnout žádným režimem, žádnou líbivou politikou ani ideologií, nesloužili jí, nenechali se buzerovat jejími momentálně společensky úspěšnějšími nohsledy bez vlastního názoru, nepoklonkovali jim

a nedrželi je tak při snadném živobytí které si nezaslouží, ale aby se drželi neměnných tisíciletých pravidel, které vytvořily naši euroatlantickou či euroamerickou kulturu v níž žijeme, nechali se raději fackovat, ponižovat a ostouzet, aby to nakonec mohli s čistým svědomím ke konci své životní pouti dotáhnout až do spokojené penze - jako já."

Autor je čtyřicátý šestý ročník v minulém století a v dětství byl
v důsledku tradiční rodinné výchovy zařazen totalitními byrokraty
do kategorie, z níž se mu už nikdy, po celý produktivní život, nepodařilo vymanit.

 

 

Sám o tom říká: 

,,Nikdy jsem nebyl ničeho vedoucím, nemám maturitu a tedy
ani žádnou vysokou školu, vyučili mě dřevorubcem, pak jsem byl hajným, ale k ničemu důležitějšímu mne nikdy nepustili.  I na vojně, v období příchodu ,,bratrských vojsk“, když mě někam poslali, byli jsme na to vždycky nejmíň dva, přičemž  ten druhý
byl automaticky jmenován mým velitelem.   Neumím hrát fotbal, ani jiné kolektivní hry, protože v mém školním věku, když se tvoří základy takovýchto dovedností, mi zhruba každé dva roky měnili bydliště, školní budovy, spolužáky i učitele, a to 
se pak mladému člověku velice obtížně začleňuje do zájmových týmů, když dostane sotva jakou šanci v novém prostředí nějakou takovou partu vůbec najít.

AUTOR